Neokonzervatismus, monetarismus a moderní ekonomie hlavního proudu

Začneme pojmem Neokonzervatismus. Co si pod těmito pojmy jako laik představit? V první řadě je to ekonomický směr, který rozdělujeme na tři hlavní proudy. Prvním proudem je monetarismus, o kterém se budeme bavit i později. Druhým směrem je teorie racionálního očekávání a třetím je ekonomie strany nabídky. Všechny tyto směry mají společnou charakteristiku a to tu, že požadují volnou konkurenci a co nejmenší zásahy do ekonomiky ze strany státu.moderní svět
Monetarismus je tedy samostatný proud neokonzervativního směru. Hlavním představitelem monetarismu patří americký ekonom Milton Friedman. Ten je také nejzmiňovanější například na ekonomických školách. Friedman zdůrazňuje význam osobní svobody v ekonomice i politice. Tento proud požaduje volnou konkurenci, která je s osobní i profesionální svobodou přirozeně spjata. Kromě toho požaduje, již zmíněné, co nejmenší zásahy státu do ekonomiky. Důležitou součástí monetarismu je kvantitativní teorie peněz. Nejdůležitější myšlenkou této teorie je rovnováha mezi nabídkou peněz a poptávkou po nich.
Jako poslední ze směrů, které Vám budeme popisovat je „moderní ekonomie hlavního proudu“. Tento ekonomický (a myšlenkový) směr je kombinací dvou přechozích ekonomických směrů. Konkrétně se jedná o neoklasickou ekonomii a o učení J. M. Keynese, neboli o keynesiánství.ilustrace peněz Dochází zde tedy ke spojení některých teorií z jednoho směru a některých teorií z druhého směru a vytvoření samostatného systému. Hospodářská politika by podle moderního myšlení měla být vždy určitou kombinací různých teoretických přístupů. Praktikují se tedy základní pravidla, která by se zjednodušeně dala pospat jako přizpůsobování zásahu do ekonomie podle aktuálního ekonomického vývoje. To znamená, že v době krize a deprese by se měly využívat keynesiánské teorie, ale v době ekonomického růstu naopak teorie neoklasické.
Jaký máte názor na myšlenku, že hospodářská politika by měla být vždy určitou kombinací různých teoretických přístupů?

Stravenky vs. stravovací paušál

Každý si hájí to svoje. Asociace českého tradičního obchodu tvrdí, že podnikatelé v maloobchodě a pohostinství jsou současným systémem papírových stravenek poškozováni, protože akceptují-li stravenky jako platidlo, přicházejí z nich až o 10 procent tržeb. Průměrná provize se pohybuje nad pěti procenty. Naproti tomu o zvyšování tržeb při akceptaci stravenek hovoří Asociace provozovatelů poukázkových systémů.

obchod potraviny

Z pohledu zaměstnance je stravovací paušál výhodnější. O nic nepřijdou, naopak budou mít širší možnost volby, jak se svými penězi naložit. U papírových stravenek totiž platí určitá omezení na některé druhy zboží.

Pro státní pokladnu bude mít využití paušálu také pozitivní vliv, vezmeme-li v úvahu, že zisky poskytovatelů papírových stravenek nebudou plynout do zahraničí.
oběd práce

Ministerstvo financí předpokládá, že současný systém s papírovými stravenkami může zůstat zachován, stravovací paušál by byl jen alternativou k němu. Pak by záleželo na zaměstnavatelích a odborech, ke které variantě se konkrétní zaměstnavatel přikloní.

Na straně papírových stravenek v porovnání se stravovacím paušálem mnoho negativních faktorů. Pro obchodníky to znamená snížení tržeb až o zmiňovaných 10 procent, zvýšené náklady, další administrativní zátěž a mají po určitou dobu vázané finanční prostředky. Pro zaměstnavatele stravenky představují administrativní zátěž, stravenky totiž musí někdo přepočítávat, rozdělovat a vydávat jednotlivým zaměstnancům.

Obchodník dostane od vydavatele stravenky proplacenu její hodnotu jen za stravenky bez poškození, u nichž je neporušený čárový kód. Je-li stravenka poškozena, na rozdíl od bankovky, společnosti poskytující stravenky ji neakceptují. Stravenky mají expirační dobu, po jejím uplynutí je jejich nominální hodnota ziskem pro vydavatele. To může podle některých odhadů generovat až třetinu zisku vydavatele.